Jsem jako tůňka. Když mne najdeš, za vrbinou, co si ve mně vlásky močí, aby zůstala krásná a šťavnatá, rukou pročísneš klidnou hladinu, necháš kapky dopadnout zpět s prstů, díváš se a je Ti dobře, jsem rád. Tůňka, osamělá a ukrytá před zrakem turistických očí. Cítím Tvou ruku, je to ona, je to ta pravá? Otevřu se nebo zůstanu pouhou vodou? Tahle ruka mne […]
Pokračovanie článku