O zapomenuté tůňce.

Jsem jako tůňka.

Když mne najdeš, za vrbinou, co si ve mně vlásky močí, aby zůstala krásná a šťavnatá, rukou pročísneš klidnou hladinu, necháš kapky dopadnout zpět s prstů, díváš se a je Ti dobře, jsem rád. Tůňka, osamělá a ukrytá před zrakem turistických očí.

Cítím Tvou ruku, je to ona, je to ta pravá? Otevřu se nebo zůstanu pouhou vodou?

Tahle ruka mne krásně pohladila, ale její tvář je smutná.Měl bych něco udělat. Udělal jsem jí nebe.Koukala, ale stále byla smutná. Udělal jsem jí její obraz, smějícího se, šťastného děvčete. Stále byla smutná.Udělal jsem jí budoucnost. Pěknou.

Stále byla smutná.

Potom řekla tichým hlasem, tůňko moje, já do tebe skočím, už nechci být tu, mezi svýma.

Udělal jsem černou tůň, hnusnou, odpornou a vrbovým hlasem jsem jí odvětil.

Nikde neskákej, děvče čarokrásné, podívej, kdo si pro Tebe přišel!

Trošku jsem to přepísknul, protože žabí princ je hajzl neskutečnej, špulí hubu, na pusinkování ho užije a potom dělá drahoty,já mu dám, že nesundám si kalhoty. Uvidí zmetek žabí. Pošlu na něj z blogu báby.

A světe div se, děva tváří rozesmátou, praví, že by radši s tátou. Je to nový, je to síla, tohle zvládne pouze Míla:-)))

A zdála se bejt normální princezna.

Normální jako normální, že? Vono je to na individuálním posouzení. Co je dneska normální? A v pohádkovým království  je to ještě těžší posoudit.

Ale abych se nezapovídal mimo tému, stává se mi to občas.

Stalo se to nedávno. Bylo zrovna úterý, takovej neutrální den. Do středy ještě kus,měl bejt klid a pohoda. Ale vono né!

Zrovna jsem promlouval s Bystrozrakým, vobjednal si u vás kontaktní čočky. Že prej ty popelníky mu nedělaj dobře na nosní chrupavku. Jenže. Jenže došlo k nějaký psychický deformaci, nebo co, skrátka a dobře, von teď kontaktaktuje úplně všechny ženský! Musel jsem zasáhnout a udělat s ním terapii. Tak si tak dělám terapii Bystrozrakýmu a najednou, z ničeho nic, trubači trouběj jako vo honu na lišku. Bystrozrakej hned machroval, že dva kilometry, na třech hodinách, se blíží jemu neznáma persóna.Machýrek, kdybych měl dalekohled, tak jí vidím taky!

Když dorazila na hradní nádvoří, vypadala vcelku tuctově. Normální ženská do třiceti.

Co by ste ráda paní, otázal jsem se z výšin cimbuří. Já nejsem žádná paní, já jsem slečna princezna, odvětila zarputile. Asi si potrpěla na svoje třicetiletý zachovalý panenství. A vy jste kdo, otázala se vzápětí.

Já su tu za krále. Pohádkovýho, jsem se představil. Jenže naší komunikaci slyšela královna a začala mít nervy a to není dobrý znamení. protože, když se rozruší, tak dostane migrénu. A když má královna migrénu, tak je nejlepší vypadnout z hradu.Minule jsem s Hadí královnou zdrhal, jenže vona vyloženě zneužila mojí emocionální nestabilitu, vobmotala se kolem mě hned na okraji královskýho, tmavýho lesa, a začala mne uklidňovat dost nevšedním spůsobem. Bylo to vo fous a už bych bejval podlehl svodům hadího těla, ale , naštěstí, přilítla Bába Ježí na báboletu, a hned, že, tak takhle né, vy dvě hrdličky, já tu nebudu singl! No, dál to nebudu, protože je to mimo vlastní problematiku návštěvy, na první uzření, normální princezny.

U nás je ten problém, že normální princezna, bez peněz, bez zlatý hviezdy, bez hrášku, skrátka, jen pouze hezká, nechodí běžně na návštěvu. Nejsme na to uvyknutý. Měl jsem z teho nervy, abych jí přivítal jak se patří.

Ubrus prostři se nesklamal, papina jako kráva. Steaky medium, americký brambory, paštrnák a feferony na doladění chuti, snoubilo se to se zlatistým mokem královskýho pivovaru, vosmahlý baklažány, nevím, kde to vobrus sehnal,skrátka , nemělo to chybu. Když se dohodovalo, začal se dohadovat nocleh.

Princezna skromně, že je nenáročná, že jí celkem postačí tříkomnatovej koutek, kde by hlavu složila.

To jsem jí nemohl poskytnout, protože bych se musel odebrat do královniných komnat. A to, uznáte, je je skoro sebevražda.

Tak jsem to vympřemejšlel tak, že jí ubytuju u Jágy.

Jága byla vcelku ráda, ale měla podmínku. Že je prej k cizím nedůvěřivá, dlouho neměla nocležníka, bodejť by měla, když perníkový závisláky hned sežrala. A že jedině pod tou podmínkou, že zůstanu s nima.

Tak teda. No co už.

Jenže děvčata po jedenáctý před půlnocí začaly mít nějaký chvění, nebo co.Že maj strach ze tmy, že se bojej a musel jsem je chlácholit. Chlácholil jsem je skoro do kuropění. Ráno Jága chrápala a princezna, že se tak dobře už dlouho s nikým nevyspala. Nevím co tím myslela, asi byla moc vokysličená lesním luftem.

Mně stuhla krev v žilách a řka, že mě to těší, že to bude tím lesním vzduchem, že mám taky podobný sny, když tu občas přespím a vzal jsem jí spátky do hradu. Královna nevylezla, vykřikovala oplzlosti ze svých komnat a princezna, že raději už půjde. Byla mimořádně empatická.

Prej hledá nějakýho normálního manžela k sobě.

Tak to jsi tady celkem blbě, děvče, utvrdil jsem jí.

Já vím, máš to těžký, králi. Ale stavím se cestou spátky, děla.

Ale Jágu pošli někde na služebku, usmála se a já jsem věděl, že mám průser.

Jsem tu novej a rozdejchávám se.

Řeším teď dilemu. Psát, či nepsat. Toť otázka. Nevím, co bude tolerováno. Jsem tu poměrně novej.

Moje nitro je drásáno tvůrčím přetlakem. Jenže. Uvidíme jak to obecenstvo Fasabůku přijme.

Ozaj, nevíte proč je Ministerstvo vnitra a né nitra? Vnitřní se dá docela snadno vyjádřit synonymem niterný. Ale to by bylo na dlouho. Asi.

Rád si vymejšlím pohádky, nebo spíš se vcítím a upravuju je pro dospělé čtenáře. I když mne skoro nikdo nečte, nevadí mi to. Jedna moje nejhodnější blogerka mi, že, když si Tě přečte jenom jeden jedinej člověk, je to dobrý. Tak jo, držím se toho, protože vona je moc sečtělá a scestovaná a vůbec je celá fajn.

Je fakt, že už jsme spolu dost dlouho nekomunikovali, ale co je dlouho, že? Asi to bude tím, že jsem dost těžkej introvert.

Těžce se seznamuju, i když jsem dost ukecanej. Je to moje prokletí.Nahodíš tému a mně se vynořej takový souvislosti, že až:-))) A jedu. Ale učím se si to vohlídat. Sem tam se zeptám i na jinej názor. Měl bych jít do politiky, jinak to nevidím. Strana mírného pokroku v mezích zákona! Von to Mistr Hašek, von bojoval s mým dědou v Légii, než se stal rudým komisařem. I knížku vo Švejkovi jsme měli, podepsanou vlastnoručně, děda tam inkoustovkou přeložil německý výrazy. Brácha jí střelil nějakýmu sběrateli za šestset korun. To sice byly hezký peníze, ale neměl to dělat.

Mistru Werichovi jsem chodil pro pivo, brácha si vzal Němku s Oplem Kapitánem a bydleli na Kampě. Mistr, když jsem mu donesl pěknej napěněnej žejdlík, vyprávěl takový věci, až uši přecházely. Druhej brácha bydlel vejš. V Mostecký jedna. Šestsetlet starej barák. Když jsem za metrovejma zděma usínal, přišli ke mně různý představy. I dost hrůzný. Vod Tří pštrosů to byly kočeny na nezaplacení. Napsali mi to tam na futro a brácha to po vejplatě zatáhnul. Znali jsme se tam všichni ve spolek.

Divadelní herci, muzikanti, písmáci, kdo něco znamenal v uměleckém světě, musel nutně bydlet blízko Kampy.Dost mne to poznačilo. Nevím jak, jestli dobře nebo blbě. Však si uděláte svodku.

To jen na okraj, protože, jedna pohádková blogerka mne vyzvala na pohádkovej souboj po desátý před půlnocí.

Nebyl bych to já, kdybych se cuknul. Jenže vona je dobrá. Že prej erotikuš pohádka a potom napíše vo třech vlasech Děda Vševěda, co se mu zježili při thajský masáži.Nebo něco jinýho, neutrálně působícího.

Tak teda půjdu s vlastní kůží na trh! Mám společenskou objednávku na pohádku vo docela vobyčejný princezně. To si sice nedokážu ani jen představit, ale skusím.

Však jsou i jiný blogy, né? :-) )))))))

Tak se nám SDKÚ zase směje do ksichtu.

Když tak sleduju jedním očkem, aby všichni nescepeněli, dění vokolo SDKÚ, tak zjišťuju, že tam jsou všichni ůplně mimo dění ve straně! Tam nikdo nic neví! Jedidině ůčetní, která sice taky nic neřekne, protože by byla blbá. Tam to vedou jako naší republiku.Nikdo nic nekontroluje, žádnej audit,skrátka se krade jak se dá, dokováď je co. A vono je co. Protože pracující, běžní občané, platěj daně. Nejsou v daňovém ráji.

Nejlepší ekonóm světa, nechytřejší teoretik, by chtěl vyhrát volby! Ekonom, co nerozumí financování vlastní strany, teda, pardon, únie.

Zavřít je všechny! Kde je finanční policie, kde jsou exekutoři?

Já bych vám ukázal takovou únii, že až.

Jak jsem byl chirurgem..

Tak to vám musím.

Absolutně neočekávaně si mě předvolal ekonom Fn v TN.

Že prej si všimli, maj to asi na kamerách nebo co, že když mám chirurgickej zákrok,řádně naplánovanej, tak prej pomocnej personál losuje.Kdo pude na plac.

Samozřejmá věc, chtěl jsem vědět podrobnostě. A von mi, že tak se podívejte, tady vodvážejí půlku operačního teamu v bezvědomí, tady zdrhaj medici, tady instrumentářka řve, že takový jatka ještě neviděla. Stačí?

A já, že vy to máte monitorovaný i se zvukem? Jo.Odpověď. No, ale to jsem nevěděl!

Vyštudoval jsem on lajn,a doteď nebyly stížnosti stran operačního teamu! No , ale už nemůžou a FN taky to už neutáhne, odvětil ekonom. Helejte, doktore, nejsou lidi, skoro všichni už jsou v Irsku za vošetřovatele, nebo skladníky v řetězci. Nechceme vás stratit.  Co kdyby jste přešel na pitvológii?

Tak jó, však to bude, de facto to samý, né?

Chytil jsem omylem zlatou rybku.

Tak já vám musím sdělit, že jsem chytil zlatou rybku! Nóó. V polozamrzlym Váhu,rozumíte, celá už taková jako skoro leklá, skoro si už klekla.

Vemu jí domu, viď, v mikroténovým sáčku, aby si cestou neublížila, vona celá šťastná, celou cestou mě furt chválila, jakej jsem obezřetnej a hodnej. Koupil jí následně akvárium jako kráva. Aby měla jakože životní prostor. Hranatý, neboť jsem se dočetl, že v kulatým ůplně všechny ryby zblbnou.Nóó.

A teď mám problém velikej. Vona se asi do mně zamilovala, nebo co, stane se občas, že do zachranáře se některá zamiluje. Ale ryba a zlatá? To je taková pravděpodobnost, jako když vám spadne lítadlo na barák!

Ale spět k meritu.

Vona mi plní každý přání, ty vole! To je hrůza!

Musíte si dávat velikýho bacha na co si pomyslíte, protože v tu ránu to máte.Vona je tak zběsilá, že plní přání permanentně! To si pomyslíš, kupříkladu, hovno, a máš ho! Já mám už ůplně všechno! Jsem z teho zdecimovanej. Udělá litránek píva,ale s dovětkem, že s tím musím vydržet do rána. Že je už unavená.Moje nervy! A ještě k tomu desinu!!! Chápete to?

Minule jsem na jedno moc pěkný a přívětivý děvče, co jsem viděl v obchodním řetězci. Tu mi neudělala. Auto, barák, rybník, luhy a háje, všechno. Ale ženskou ani náhodou!

Musíte se naučit žít i se zlatou rybkou, jinak to nepřežijete!!

RSS blogu

Ďaľší web Blog.pravda.sk používajúci WordPress

Štatistiky blogu

Počet článkov: 6
Celková čítanosť: 7321x
Priemerná čítanosť článkov: 1220x

Autori a odkazy autorom

Rubriky

Linky