Miloslav

Normální jako normální, že? Vono je to na individuálním posouzení. Co je dneska normální? A v pohádkovým království  je to ještě těžší posoudit.

Ale abych se nezapovídal mimo tému, stává se mi to občas.

Stalo se to nedávno. Bylo zrovna úterý, takovej neutrální den. Do středy ještě kus,měl bejt klid a pohoda. Ale vono né!

Zrovna jsem promlouval s Bystrozrakým, vobjednal si u vás kontaktní čočky. Že prej ty popelníky mu nedělaj dobře na nosní chrupavku. Jenže. Jenže došlo k nějaký psychický deformaci, nebo co, skrátka a dobře, von teď kontaktaktuje úplně všechny ženský! Musel jsem zasáhnout a udělat s ním terapii. Tak si tak dělám terapii Bystrozrakýmu a najednou, z ničeho nic, trubači trouběj jako vo honu na lišku. Bystrozrakej hned machroval, že dva kilometry, na třech hodinách, se blíží jemu neznáma persóna.Machýrek, kdybych měl dalekohled, tak jí vidím taky!

Když dorazila na hradní nádvoří, vypadala vcelku tuctově. Normální ženská do třiceti.

Co by ste ráda paní, otázal jsem se z výšin cimbuří. Já nejsem žádná paní, já jsem slečna princezna, odvětila zarputile. Asi si potrpěla na svoje třicetiletý zachovalý panenství. A vy jste kdo, otázala se vzápětí.

Já su tu za krále. Pohádkovýho, jsem se představil. Jenže naší komunikaci slyšela královna a začala mít nervy a to není dobrý znamení. protože, když se rozruší, tak dostane migrénu. A když má královna migrénu, tak je nejlepší vypadnout z hradu.Minule jsem s Hadí královnou zdrhal, jenže vona vyloženě zneužila mojí emocionální nestabilitu, vobmotala se kolem mě hned na okraji královskýho, tmavýho lesa, a začala mne uklidňovat dost nevšedním spůsobem. Bylo to vo fous a už bych bejval podlehl svodům hadího těla, ale , naštěstí, přilítla Bába Ježí na báboletu, a hned, že, tak takhle né, vy dvě hrdličky, já tu nebudu singl! No, dál to nebudu, protože je to mimo vlastní problematiku návštěvy, na první uzření, normální princezny.

U nás je ten problém, že normální princezna, bez peněz, bez zlatý hviezdy, bez hrášku, skrátka, jen pouze hezká, nechodí běžně na návštěvu. Nejsme na to uvyknutý. Měl jsem z teho nervy, abych jí přivítal jak se patří.

Ubrus prostři se nesklamal, papina jako kráva. Steaky medium, americký brambory, paštrnák a feferony na doladění chuti, snoubilo se to se zlatistým mokem královskýho pivovaru, vosmahlý baklažány, nevím, kde to vobrus sehnal,skrátka , nemělo to chybu. Když se dohodovalo, začal se dohadovat nocleh.

Princezna skromně, že je nenáročná, že jí celkem postačí tříkomnatovej koutek, kde by hlavu složila.

To jsem jí nemohl poskytnout, protože bych se musel odebrat do královniných komnat. A to, uznáte, je je skoro sebevražda.

Tak jsem to vympřemejšlel tak, že jí ubytuju u Jágy.

Jága byla vcelku ráda, ale měla podmínku. Že je prej k cizím nedůvěřivá, dlouho neměla nocležníka, bodejť by měla, když perníkový závisláky hned sežrala. A že jedině pod tou podmínkou, že zůstanu s nima.

Tak teda. No co už.

Jenže děvčata po jedenáctý před půlnocí začaly mít nějaký chvění, nebo co.Že maj strach ze tmy, že se bojej a musel jsem je chlácholit. Chlácholil jsem je skoro do kuropění. Ráno Jága chrápala a princezna, že se tak dobře už dlouho s nikým nevyspala. Nevím co tím myslela, asi byla moc vokysličená lesním luftem.

Mně stuhla krev v žilách a řka, že mě to těší, že to bude tím lesním vzduchem, že mám taky podobný sny, když tu občas přespím a vzal jsem jí spátky do hradu. Královna nevylezla, vykřikovala oplzlosti ze svých komnat a princezna, že raději už půjde. Byla mimořádně empatická.

Prej hledá nějakýho normálního manžela k sobě.

Tak to jsi tady celkem blbě, děvče, utvrdil jsem jí.

Já vím, máš to těžký, králi. Ale stavím se cestou spátky, děla.

Ale Jágu pošli někde na služebku, usmála se a já jsem věděl, že mám průser.